Kyselina listová, známá také jako vitamin B9, je ve vodě rozpustný vitamin ze skupiny vitaminů B, který hraje zásadní roli při dělení buněk, syntéze DNA, tvorbě krve a růstu tkání. Ve své přirozené formě, která se nachází v potravinách, se označuje jako folát, zatímco kyselina listová je syntetická, zvláště stabilní forma používaná v doplňcích stravy a obohacených potravinách.
Název pochází z latinského slova folium (list), protože folát byl poprvé objeven v zelené listové zelenině. Dobrými přírodními zdroji jsou špenát, brokolice, kapusta, chřest, luštěniny, pomeranče, celozrnné výrobky a játra.
Kyselina listová je nezbytná pro růst, tvorbu nových buněk a vývoj nervového systému - zejména během těhotenství, protože podporuje tvorbu neurální trubice u nenarozeného dítěte. Nedostatek může mít závažné následky, a proto kyselina listová patří k nejdůležitějším vitaminům vůbec.
Po vstřebání se kyselina listová přeměňuje na aktivní formu tetrahydrofolát (THF), která se jako koenzym podílí na celé řadě životně důležitých procesů.
Dělení buněk a syntéza DNA:
Folát je nezbytný pro tvorbu nukleových kyselin (DNA a RNA) - tedy genetických stavebních prvků každé buňky. Bez dostatečného množství kyseliny listové nemůže tělo vytvářet nové buňky, což je obzvláště důležité v období rychlého růstu - například během těhotenství, v dětství nebo při regeneraci tkání.
Tvorba krve:
Společně s vitaminem B12 je kyselina listová nezbytná pro dozrávání červených krvinek. Nedostatek vede k takzvané megaloblastové anémii, při níž vznikají velké, nefunkční krvinky způsobující únavu, bledost a potíže se soustředěním.
Ochrana nervového systému a odbourávání homocysteinu:
Kyselina listová společně s vitaminy B6 a B12 snižuje hladinu aminokyseliny homocysteinu, která při nadbytku poškozuje stěny cév a podporuje vznik kardiovaskulárních onemocnění. Tímto způsobem nepřímo přispívá ke zdraví srdce a pružnosti cév.
Těhotenství a vývoj:
Dostatečný příjem kyseliny listové je během těhotenství zásadní pro vývoj embrya. Snižuje riziko závažných vrozených vad, jako jsou defekty neurální trubice (např. spina bifida), až o 70 %. Proto se ženám, které plánují těhotenství, doporučuje užívat 400 µg kyseliny listové denně již před početím.
Kůže, vlasy a tkáně:
Protože kyselina listová podporuje dělení a regeneraci buněk, příznivě působí také na obnovu kůže, růst vlasů a hojení ran.
Podporuje dělení buněk a růst nových buněk
Podporuje
Podporuje tvorbu červených krvinek a pomáhá předcházet chudokrevnosti
Chrání srdce a cévy prostřednictvím regulace homocysteinu
Je nezbytná pro zdravé těhotenství a vývoj nervového systému plodu
Podporuje regeneraci kůže, vlasů a tkání
Podporuje duševní výkonnost a soustředění
Kyselina listová je obvykle velmi dobře snášena. Protože je rozpustná ve vodě, přebytečné množství se vylučuje močí. Ve velmi vysokých dávkách (nad 1000 µg denně) však může kyselina listová maskovat nedostatek vitaminu B12, protože upraví anémii, ale nezabrání neurologickému poškození. Proto se při vyšších dávkách doporučuje kombinované užívání s vitaminem B12.
Nedostatek kyseliny listové může být způsoben nevyváženou stravou, alkoholem, stresem, některými léky (např. antikoncepční pilulkou, methotrexátem, antiepileptiky) nebo zvýšenou rychlostí dělení buněk.
Kyselina listová je životně důležitý vitamin pro růst, tvorbu krve a zdraví buněk. Zajišťuje bezproblémové dělení buněk, chrání kardiovaskulární systém a je nezbytná pro zdravé těhotenství. Protože jí v mnoha moderních způsobech stravování často není dostatek, z cíleného příjmu kyseliny listové těží zejména ženy v plodném věku, starší lidé a osoby vystavené zvýšené míře stresu - ideálně v kombinaci s vitaminy B12 a B6 pro komplexní působení na buňky, krev a nervový systém.
Bailey LB, Gregory JF. (1999): Metabolismus folátu a jeho potřeba. J Nutr, 129(4), 779–782.
Lucock M. (2000): Kyselina listová: nutriční biochemie, molekulární biologie a role v procesech onemocnění. Mol Genet Metab, 71(1–2), 121–138.
Blom HJ, Shaw GM, den Heijer M, Finnell RH. (2006): Defekty neurální trubice a folát: případ zdaleka není uzavřen. Nat Rev Neurosci, 7(9), 724–731.
Selhub J. (2002): Folát, vitamin B12, vitamin B6 a metabolismus jednoho uhlíku. J Nutr Health Aging, 6(1), 39–42.
