Co je kyselina P-aminobenzoová (PABA)?
Kyselina P-aminobenzoová, často zkráceně označovaná jako PABA, je organická sloučenina řazená do skupiny vitaminů B, přestože ve skutečném smyslu nejde o esenciální vitamin. Dříve byla považována za součást „komplexu vitaminů B“ (někdy označována jako „vitamin B10“), dnes se však ví, že lidské tělo PABA nezbytně nepotřebuje, protože si ji může vytvářet z jiných metabolických drah.
PABA se přirozeně vyskytuje v mnoha potravinách a je také syntetizována střevními bakteriemi. Hraje důležitou roli v metabolismu kyseliny listové, při péči o zdraví pokožky a jako antioxidant. Kromě toho je PABA známá jako látka pohlcující UV záření a dlouhou dobu se používala v opalovacích přípravcích, než byla zavedena modernější alternativa.
Jak kyselina P-aminobenzoová působí v těle?
1. Příspěvek k tvorbě kyseliny listové a dělení buněk:
PABA je přirozenou součástí molekuly kyseliny listové (vitaminu B9), a proto hraje nepřímou roli při syntéze DNA a dělení buněk.
V lidském těle se PABA přímo nepodílí na syntéze kyseliny listové, protože člověk musí kyselinu listovou přijímat potravou – na rozdíl od bakterií, které PABA využívají k její vlastní tvorbě. Dostatečný příjem PABA však může podporovat střevní mikroflóru při tvorbě kyseliny listové, což následně podporuje buněčný metabolismus, tvorbu krve a produkci energie.
2. Podpora pigmentace pokožky a vlasů:
PABA je často spojována se zdravou pokožkou a přirozenou barvou vlasů. Podporuje tvorbu melaninu, pigmentu, který dodává pokožce a vlasům jejich barvu.
Některé starší studie naznačovaly, že PABA může pomáhat zpomalit předčasné šedivění vlasů nebo ho částečně zvrátit, zejména pokud se užívá společně s kyselinou listovou, biotinem a kyselinou pantothenovou. Ačkoli tento účinek nebyl vědecky zcela prokázán, PABA zůstává oblíbenou složkou doplňků stravy pro vlasy a pokožku.
3. Antioxidační účinek:
PABA působí jako lapač volných radikálů a chrání buňky před oxidačním stresem, který vzniká působením UV záření, toxinů z prostředí nebo metabolických procesů.
Díky svým antioxidačním vlastnostem přispívá PABA k zachování integrity buněk a ke zpomalování procesů stárnutí.
4. UV ochrana a péče o pokožku:
PABA absorbuje UVB záření, a proto se po desetiletí používala jako opalovací přípravek v kosmetice. Poskytuje účinnou ochranu před poškozením kůže způsobeným sluncem, v moderních přípravcích však byla z velké části nahrazena kvůli možnému podráždění kůže a alergickým reakcím. Dnes se PABA nachází především v přípravcích po opalování, přípravcích pro péči o pokožku a antioxidačních přípravcích.
5. Podpora střevní mikroflóry:
PABA využívají zdravé střevní bakterie (např. E. coli) k syntéze kyseliny listové. Tím nepřímo přispívá k udržování stabilní střevní mikroflóry a k tvorbě živin v trávicím systému.
Výhody kyseliny para-aminobenzoové
- Podporuje metabolismus kyseliny listové a regeneraci buněk
- Podporuje zdravou pokožku a přirozenou barvu vlasů
- Působí antioxidačně a chrání buňky před volnými radikály
- Přispívá k ochraně před poškozením kůže způsobeným UV zářením
- Podporuje střevní mikroflóru a trávení
- Může podporovat regeneraci a zdraví tkání
- Podporuje tvorbu energie a metabolismus
Doporučený denní příjem
Pro PABA neexistuje žádná oficiálně doporučená denní dávka, protože se nepovažuje za esenciální vitamin.
V doplňcích stravy se obvykle používá 30–100 mg denně, někdy až 500 mg denně při terapeutickém použití.
Protože PABA syntetizují střevní bakterie, je její nedostatek vzácný a obvykle se objevuje pouze při zničení střevní mikroflóry v důsledku užívání antibiotik.
Přírodní zdroje PABA
- Játra (hovězí, kuřecí)
- Celozrnné výrobky
- Vejce
- Mléko
- Špenát, brokolice
- Houby
- Rýže, pšeničné klíčky
- Kvasnicové výrobky
- Pivovarské kvasnice
Projevy nedostatku
Nedostatek PABA je vzácný, ale může vzniknout v důsledku dlouhodobého užívání antibiotik, nevyvážené stravy nebo narušené střevní mikroflóry.
Možné příznaky:
- Únava, podrážděnost
- Trávicí potíže
- Suchá nebo citlivá pokožka
- Předčasné šedivění vlasů
- Snížená odolnost vůči stresu
Předávkování a bezpečnost
PABA je v mírném množství považována za velmi bezpečnou.
Vysoké dávky (nad 2–3 g denně) však mohou vést k nevolnosti, zvracení, ztrátě chuti k jídlu nebo zatížení jater.
U citlivé pokožky může PABA při vnějším použití vyvolat alergie nebo fotodermatitidu, a proto se dnes v opalovacích přípravcích většinou nahrazuje.
Závěr
Kyselina p-aminobenzoová (PABA) je všestranná látka podobná vitaminu, která podporuje pokožku, vlasy, střevní mikroflóru a zdraví buněk. Ačkoli ji tělo nezbytně nepotřebuje, těží z jejích antioxidačních a regeneračních vlastností, díky nimž je cenná zejména pro péči o pokožku, udržení vlasů a celkovou pohodu.
V kombinaci s dalšími vitaminy skupiny B – zejména kyselinou listovou, biotinem a kyselinou pantothenovou – může PABA pozitivně přispívat ke zdravé funkci buněk, energii a vnějšímu vzhledu.
Zdroje
- Combs GF Jr., McClung JP. (2017): Vitaminy: základní aspekty výživy a zdraví. 5. vydání. Academic Press.
- Klotz LO et al. (2014): Sloučenina podobná vitaminu, kyselina para-aminobenzoová: biosyntéza, biochemie, farmakologie a toxikologie. Int J Vitam Nutr Res, 84(1-2), 1–10.
- Weiser H. (1980): Kyselina p-aminobenzoová a její vliv na metabolismus. Z Ernährungswiss, 19(2), 133–142.
- Draelos ZD. (2010): Kosmeceutika obsahující byliny: fakta, fikce a budoucnost. Dermatol Clin, 28(1), 145–149.
